Obsah
První písemná zmínka
Bylo to 31. října roku 1234, kdy ve Znojmě vznikla listina, ve které je mezi jinými osadami jmenována Brtnice a osady k ní tehdy náležející, tedy i Příseka. Znojemská listina, jejíž originál na pergamen vyhotovil v listopadu téhož roku písař Hilarius, se zachovala až do našich časů a je první autenticky doloženou písemnou zmínkou o Brtnici a o většině dnešních připojených osad. Pergamen je uložen v Moravském zemském archivu v Brně, a muzeum Rodný dům Josefa Hoffmanna v Brtnici má jeho věrnou kopii (faksimile). Podle odborníků patří k nejkrásnějším listinám ze 13. století.
Listinou potvrzuje Přemysl, markrabě moravský, na žádost své matky Konstancie a se souhlasem svého bratra, krále Václava I., založení kláštera v Tišnově, daruje mu vyjmenované osady a postupuje rozsáhlé svobody. Je psána latinsky vznešeným středověkým stylem, který nás přenáší do období gotiky a má pro milovníky historie svůj půvab. Tady je volný překlad úvodu a některých výňatků:
"Ve jménu trojjediného Boha. Já Přemysl, z Boží milosti markrabě moravský, abatyši a celému svatému konventu shromážděnému v Tišnově na věčné časy/…/.
Protože paměť lidská není dlouhodobá, a kdyby byla věčná, byla by božská, proto je nutné, aby zůstala zachycena ve spisech, ve kterých věc je obsažena, potvrzena, a takto aby zůstala pevná a neměnná s trvalou platností.
Nechť vidí naši současníci jakož i budoucí, že my jsme na svaté přání naší matky Konstancie, královny české, klášteru, který se jmenuje Brána Boží, ve kterém zbožný řád mnišek cisterciáckých slouží Bohu a přeslavné Matce Boží Marii, darovali půdu a místo v Tišnově, aby ony Bohu věčně sloužily, které jsme vymezili a odlišili od jiných našich majetků tak, aby později nevzešla pochybnost, aby to klášter nemohlo ani tížit ani znepokojovat /…/.
Náš nejjasnější král český, jménem Václav, svou vůlí podle našeho dobrého a zbožného přání, potvrdil témuž klášteru, co nechť je navždy pevné a neporušitelné. Územní celek jest tento: Jihlava s ostatními osadami, které k ní náleží, tj. Bolemilčice, Vicenov, Boršov od Pístova vším právem Pobikozle, Smrčnové, U Blažka, Lhota, Brtnice rovněž se svými osadami a všemi příslušnostmi: tj. Bransouze, Střížov, Jestřebí, Ostejkovice, Příseka, Doubkov, U Malého. Rovněž Vyhnanov se všemi svými příslušnostmi jsme ze svého rozhodnutí dali řečenému klášteru a rovněž ještě obec jménem Vemyslice.
Příslušnostmi pak rozumíme všechno, co jest v lesích, na lukách, na pastvinách a podobných, které jsou klášteru prospěšné."
A zde jsou slova králova: "Já Václav, čtvrtý král český, jsme přiložili znamení naší jasnosti ke znamení našeho nejdražšího bratra, vznešeného markraběte moravského jménem Přemysla, co by stvrzení věcí výše sepsaných /…/."
Na konci listiny jsou jmenovitě uvedeni svědkové, více než tři desítky českých a moravských pánů a církevních hodnostářů. Na rukopis byly přivěšeny pečeti olomouckého biskupa Roberta, markraběte Přemysla a pečeť krále Václava I.
Z Brtnického zpravodaje - únor 2004