Přísecký kostel sv.BarboryPřísecký zámeček Příseka

Obsah


Kronika obce


Vystěhování osady Komárovice

Jednou z "velkorysých" úprav říše bylo vystěhování osady Komárovice. Stalo se tak rozhodnutím z 5.prosince 1944, kdy do Příseky přijela evakuační komise, která přivezla plány vystěhování obce Střížova a osad Svatoslav, Přímělkova a Komárovic. Rozlehlé katastry polí, luk a lesů, ohraničené silnicemi Luka-Předboř-Puklice-Příseka-Brtnice a říčkou Brtničkou, tekoucí z Brtnice až k železniční trati u Přímělkova a dále podél trati kopírující tok řeky Jihlavy až do Luk, měly sloužiti k vojenským účelům.

S největším urychlením byla stanovena lhůta pro vystěhování jednotlivých obcí a brzy nastalo žalostné "stěhování národů". Po zasněžené silnici se kolébaly vozy a klouzaly sáně, plně naložené svršky vystěhovalců. Bolno pohledět, bolest vzpomínat na ty, kteří jako trosečníci kráčeli za svými svršky do neznámé, bolestné budoucnosti.

Zprávy z bojišť byly již pro nás Čechy stále povzbudivější, ale oddíly SS, které se již nastěhovaly do opuštěných statků a chaloupek, budily dojem, že se zde u nás zařizují na tisíc let, jak to řekl vůdce tehdejšího "Herrenvolku".

V zabraných vesnicích začalo turecké hospodářství. Na polích se kopaly cvičné zákopy, v lesích se dělaly záseky a denně se střílelo ostrými tak dovedně, že při jedné střelbě utrpěla dceruška pana Tomáše Bruzla z domu č. 25 průstřel levé ruky. První raněný ze zdejší obce, nejmladší, nejnevinnější voják, neboť Jarušce bylo tehdy 5 let.

A válka šla nezadržitelně dál k jistému a pro nás šťastnému konci, neboť fronty se blížily a psal se začátek roku 1945.

Roztroušení osadníci z uvedených obcí toužebně čekali na dobu, kdy se budou moci vrátit zpět do svých domovů. A že se vrátili brzy, o tom nás přesvědčil květen 1945. Jaké však bylo shledání s jejich domovy, o tom by mohli jen oni vypravovat.

Zpustošená obydlí, velkorysé úpravy a opravy Němců - SSmanů si vyžádaly úmorné práce všech obyvatelů nešťastných a přitom šťastných vesniček. Dlouho ještě byly patrny stopy nenáviděných vandalů. Na místě zanechali "hrdinní" SSmani několik betonových baráků, dřevěné ubikace a něco jejich svršků, neboť se stěhovali s takovým kvapem, že neměli čas nic odklidit.